Přeskočit na obsah

Frédéric Cuvier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Frédéric Cuvier
Narození28. června 1773
Montbéliard
Úmrtí24. července 1838 (ve věku 65 let)
Štrasburk
BydlištěFrancie
Povoláníbotanik, paleontolog, fyzik, zoolog a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelNárodní přírodopisné muzeum
Oceněnízahraniční člen Královské společnosti (1835)
DětiFrédéric Cuvier
PříbuzníGeorges Cuvier (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georges-Frédéric Cuvier (28. června 1773 Montbéliard24. červenec 1838 Štrasburk) byl francouzský zoolog, mladší bratr Georgese Cuviera.

Pocházel z rodiny švýcarských protestantů, jeho otec byl důstojníkem Regiment of Vigier. Vyučil se v rodném městě hodinářem. Od roku 1797 žil v Paříži a v roce 1803 byl na bratrovu přímluvu pověřen vedením zvěřince v Muséum national d'histoire naturelle. Spolu s Jean-Baptiste Biotem zkoumal živočišnou elektřinu. Věnoval se i studiu společenského života zvířat, založenému na pozorování jejich chování v zajetí.[1] Teoreticky vycházel z lamarckismu a v roce 1812 vydal článek, v němž jako první biolog použil termín dědičnost.[2] Spolupracoval s Étiennem Geoffroym Saint-Hilairem na knize Histoire naturelle des mammifères, avec des figures originales coloriées, dessinées d’après les animaux vivants. Vytvořil klasifikaci savců podle chrupu. V roce 1825 jako první vědecky popsal pandu červenou, pojmenoval ji Ailurus fulgens, z řeckého slova αἴλουρος (kočka) a latinského fulgens (ohnivý).[3] Je také autorem odborné práce o kytovcích, na kterou odkazuje Herman Melville v Bílé velrybě. V roce 1826 byl přijat do Francouzské akademie věd a v roce 1835 se stal členem Královské společnosti. Je po něm pojmenována gazela atlaská (Gazella cuvieri). Jeho syn se jmenoval také Frédéric a byl náměstkem guvernéra Banque de France.

  1. Encyclopedia Dostupné online
  2. Europe PMC Dostupné online
  3. San Diego Zoo Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]